Nepřehlédněte

Program darovaného vajíčka

Vzhledem k dostatečnému počtu vyšetřených dárkyň není na naší klinice čekací doba na darované vajíčko.

Zájemkyně o léčbu ze Slovenska, kontaktujte nás na emailové adrese:

 ivf@crmzlin.cz

 


MSD - Váš partner v léčbě neplodnosti

---------------------------------

Anketa

Dle nedávno schváleného zákona o specifických zdravotních službách může umělé oplodnění včetně darovaného vajíčka podstoupit žena pouze do 49 let. S takovým zněním zákona:

Zásadně nesouhlasím
0%0%

Spíše nesouhlasím a přístup k umělému oplodnění by měl být povolen i po 50.roce věku ženy
67%67%

Souhlasím a určená věková hranice mi připadá přiměřená
33%33%

Nová věková hranice je i tak vysoká a měla by se dále snížit
0%0%

[celkem hlasů: 3]

Klientská sekce



Nacházíte se zde:  Neplodnost > Psychické dopady neplodnosti

Psychické dopady neplodnosti

PŘEKONÁNÍ PANIKY A ODMÍTNUTÍ

Když ženy, které se snaží o otěhotnění, zjistí, že jsou neplodné, obvykle zpanikaří a nejdříve skutečnosti nechtějí věřit, odmítají ji. Pravdu vytlačí ze své mysli a řídí se radami kamarádek - snaží se uvolnit, jedou na dovolenou, sledují svou ovulaci, zkouší i "zaručené" sexuální polohy zvyšující naději na otěhotnění. Cokoliv, jen se vyhnout tomu slovu - neplodná. Odmítnutí je běžná reakce mysli, odsunutí pravdy, která bolí. Postupem času přestane žena ve většině případů skutečnost odmítat a začne naopak pomalu přijímat pravdu. Pokud se nesnaží překonat svůj pocit odmítnutí, hrozí riziko, že v tomto stádiu zůstane. Neschopnost uvědomit si realitu vede k tomu, že žena odkládá vyhledání pomoci. Výsledkem může být zhoršení původní diagnózy a nutnost náročnější léčby. Tento stav pak opět jen zvýší psychické napětí.
Vyhledání léčby je většinou známkou toho, že se žena se svou diagnózou konečně smířila, ale pocity odmítnutí se mohou čas od času objevit i v průběhu léčebného procesu. Hlodavá otázka "co když nikdy nebudu mít děti" může v mysli ženy někdy zůstat natrvalo. Pochopení způsobu léčby mnohdy částečně odstraní paniku. Mnoho pacientek je zázrakem početí a všemi možnými lékařskými metodami k jeho umělému dosažení fascinováno. Mysl je přeplněna nadějemi, možnostmi a nadšením. V této fázi objevení jsou pacientky více zranitelné. Pokud se nedaří najít příčinu neplodnosti nebo když je jeden cyklus za druhým neúspěšný, v mysli se začínají hromadit pochybnosti a zklamání.


JAK SE VYROVNAT S HNĚVEM

Hněv je velice častý pocit, který při léčbě neplodnosti pociťují jak muži, tak ženy. Emoce nemají s logikou nic společného, a je proto běžné, že lidé se většinou zlobí nesprávně. Někdy se zlobí na sebe a na své tělo, jindy směřují svůj hněv na partnera nebo na sebe za to, že odkládali založení rodiny, začátek léčby, nebo že si nenašli toho pravého odborníka dříve. Jindy se zlobí na okolí - příbuzné nebo přátele - kteří rodí děti s neobyčejnou lehkostí, na vyšší síly nebo na Boha.


PŘEKONÁNÍ VINY

Dalším běžným pocitem, který se dostavuje při léčbě neplodnosti, je vina. Neplodní lidé se často snaží hledat vinu ve své minulosti. To, na co přijdou, nemá většinou s jejich neplodností nic společného. Například ženy si často snaží vysvětlit svou neplodnost tím, že v minulosti podstoupily přerušení těhotenství. Pravdou samozřejmě je, že pokud nebylo přerušení těhotenství komplikováno infekcí, nemá v naprosté většině případů žádný vliv na budoucí plodnost. Je vhodné, aby takoví pacienti měli možnost promluvit si s psychologem, který s nimi bude pracovat na odstranění podobných pocitů.


ZÁVIST

Závist se u lidí, kteří podstupují náročnou léčbu neplodnosti, může dostavit kdykoliv, například když kamarádka snadno a náhodně už potřetí otěhotní. Je těžké radovat se z úspěchu jiných, když nám samotným se nedaří. Obyčejné pozvání kamarádky na večírek k oslavě miminka může vyvolat smutek, paniku a vinu. S logickým myšlením nemá taková reakce nic společného a těžko se můžeme na sebe za tyto pocity zlobit. Je ale důležité, abychom si je uvědomili a snažili se s nimi rozumně vypořádat.


SMUTEK

Neplodné páry občas v průběhu svého snažení prožívají smutek z toho, že nemají své dítě. Cítí jakousi ztrátu. Je to smutek, se kterým je těžké se vyrovnat. Není to smutek, který zažíváme při ztrátě někoho blízkého, ale z toho, že se nám nikdy nepodaří naplnit své sny. I když se jedná o ztrátu velmi iluzorní, ve své podstatě je velmi reálná.


PŘIJETÍ

Po fázích odmítání reality, vzteku a smutku se člověk konečně se svou diagnózou smíří. Zůstává několik možností. Člověk přijme, že léčba neplodnosti je součástí jeho života, a rozhodne se ještě nějakou dobu pokračovat, nebo se začne zajímat o adopci či si uvědomí, že život bez dětí má také své výhody. Přijetí reality se může dostavit kdykoliv v průběhu léčby nebo i po jejím skončení. Bez ohledu na výsledek celého snažení zůstane neplodnost, podobně jako každá jiná chronická nemoc, navždy součástí člověka. Uvědomí si ji při každém pokusu o otěhotnění a dokonce i tehdy, snaží-li se o početí třeba naší přátelé. Pokud se s ní člověk vyrovnává otevřeně a čestně, může dokonce člověku pomoci lépe snášet nečekané zvraty a životní situace.


JAK SE VYROVNAT SE SITUACÍ


Dostatek informací
Situaci budete snášet mnohem lépe, pokud budete mít dostatek informací. Obavy dělají člověka zranitelnějším. Je důležité, abyste rozuměli léčbě, kterou podstupujete, abyste věděli, jaká vyšetření jsou prováděna a jaká další vyšetření musí být ještě provedena, pokud se dříve objevily abnormální nebo hraniční výsledky. Pište si otázky, na které se chcete svého lékaře zeptat, a při konzultaci s lékařem si dělejte poznámky. Získáte tak o své léčbě větší přehled. Zeptat se na názor jiného lékaře je v průběhu léčby neplodnosti rovněž běžné Vlastní sebevědomí a síla osobnosti jsou vlastnosti, které jsou pro úspěch celé léčby nesmírně důležité. Čím více se pacienti dozví o svém zdravotním stavu, tím silnějšími se stávají a snadněji se dopracují k rozhodnutí. V neposlední řadě by měli být pacienti laskaví sami k sobě, rozmazlovat se. Zajděte si na manikúru, nechte si udělat masáž, koupele nebo si kupte něco, po čem už delší dobu pošilháváte. Cílem je projít léčbou v co nejlepší náladě.

Mějte na svou léčbu správný náhled

Vyrovnat se s neplodností je velmi náročné, přesto je ale nesmírně důležité pokračovat v normálním životě, věnovat se i jiným stránkám života. V nejtěžších chvílích vaší léčby si promluvte s rodinou nebo s přáteli, ale nedopusťte, aby se váš problém stal hlavním tématem vašeho života. To může být obzvlášť obtížné pro mladé páry mezi dvaceti a třiceti lety, ti bývají většinou obklopeni přáteli ve stejném věku, kteří čekají rodinu nebo již dítě mají. Téma hovoru se většinou stočí na těhotenství nebo vychovávání dětí a lidé, kteří nemohou mít dítě se cítí prázdní a neschopní. Je jasné, že pokračovat v běžných životních aktivitách v průběhu léčby neplodnosti není snadné. Lidé většinou začnou plánovat celý svůj život podle menstruačních cyklů. Není možné si udělat delší výlet, protože je nutno monitorovat menstruační cyklus v průběhu užívání léků. Změnit zaměstnání se jeví
jako nevhodné, protože "co kdyby žena konečně otěhotněla". Měnit životní zvyky pouze kvůli léčbě neplodnosti vede k nespokojenosti. Je rozumnější věnovat se svým zálibám a životu tak, jako kdyby žádná léčba neplodnosti nebyla, snažte se rozhodovat se stejně jako před tím, než jste se snažili mít dítě.

Vyhýbejte se situacím, které jsou pro vás bolestivé

Pokud je pro vás návštěva přátel, kteří mají malé dítě, nepříjemná, nechoďte tam. Přátelé to určitě pochopí. Můžete požádat jiného kamaráda nebo někoho z rodiny, aby u vás vyzvedl dárek a doručil jej za vás. Je-li vám nepříjemné například nakupování v obchodech, kde se pohybuje mnoho mladých rodin, vyhněte se tomu, zkuste jinou možnost, nakupujte z katalogů nebo na internetu. Darujte raději poukázku na odběr zboží než abyste museli například vybírat dětské oblečení. V tomto období na sebe ženy musí dávat pozor a věnovat se zejména svým vlastním potřebám.

Připravte si odpovědi na bolestivé dotazy

Je nezbytné mít na paměti, že mnoho vašich přátel a rodinných příslušníků neví, jak se mají chovat v přítomnosti lidí, kteří nemohou mít děti. Lidé kolem vás, kteří mají malé děti, se ve vaší přítomnosti nemusí cítit dobře, protože neví, co mají říct. Myslete na to, že pro spoustu lidí, kteří vaši situaci nezažili, je těžké přemýšlet o neplodnosti jako o zdravotním problému.
Pro ně nejste nemocní, vypadáte dobře a normálně. Poznámky typu, že se musíte jen trochu víc uvolnit a milovat se častěji, jsou běžné. Zároveň ale bolí, protože neplodný pár má pocit naprostého nepochopení. Podobně otázka "tak kdy už budete mít děti?" je na první pohled nevinná, vždyť okolí ví, že jste se brali už před několika lety a tato otázka jim připadá normální. Neplodný pár to ale opět může vnímat jako ránu pod pás. Jedna z možností, jak se s podobnými situacemi vyrovnat, je poučit vaše známé o faktech a naznačit jim, že obyčejné vyjádření porozumění vám pomůže psychicky a může posílit vaše přátelství. Jiní lidé raději celou diskusi ukončí větou o tom, že se o dítě už snaží a doufají, že jednoho dne se jim to podaří. Jiní si vymyslí jinou odpověď a tu opakují při všech příležitostech. Záleží na vás, kolik podrobností chcete s ostatními sdílet. Někdy je nutné při rozhovoru naznačit, že je třeba změnit téma.

Veďte si deník

Podle mnoha psychologů je vhodné si vést během léčby deník a zapisovat si především své pocity v průběhu léčby. Je to vhodná cesta, jak vyjádřit své emoce. Může vám rovněž pomoci si uvědomit, jaký pokrok jste už udělali. Smutek můžete zahnat i tím, že se zaměříte na radostné věci ve vašem životě, na věci, za které jste vděčná, že je máte. Zapisujete si je. Jak omezit tlak kladený na manželství Léčba neplodnosti se může odrazit i ve vztazích v manželství. Žena většinou musí snášet náročnou léčbu po dobu několika měsíců, někdy i roků. Manžel se může cítit bezradný, neschopný pomoci. Může se cítit i poněkud odstrčen od celého procesu, na druhé straně ale cítí, že je povinen poskytovat psychickou podporu. Neschopnost vyřešit problém vlastní ženy je pro mnoho mužů pocitem velmi frustrujícím. Muži se většinou nesvěřují s bolestí, kterou cítí, když nemohou mít vlastní dítě. Chtějí především chránit svou ženu. To může bohužel vést k tomu, že se manželé sami sobě odcizí, ženě pak zůstane pocit, že ona je ta jediná, která touží po dítěti, a cítí se osamělá. Nejlepším postupem je sdílet navzájem své pocity a bolest. Oba partneři musí být po celou dobu léčby přesvědčeni o tom, že v ní chtějí pokračovat, léčba se nesmí stát povinností.


PŘÍZNAKY DEPRESE JSOU:

Stanovte si cíle a dobu, po které znovu přehodnotíte svou situaci Některým lidem pomáhá si čas od času přehodnotit svou léčbu. Někteří si předem jasně řeknou, že pokud nebudou úspěšní do šesti měsíců, začnou vážně uvažovat o ukončení léčby a zváží adopci. Jasný plán je rovněž dobrý k tomu, že vás pokračující neúspěchy nebudou nutit o svém problému hovořit stále dokola. Pokud se do diskuse pustíte, je vhodné si předem stanovit maximální délku, po kterou se o své sterilitě budete bavit, například nejdéle dvacet minut denně. Když čas vyprší, je uzavřena i diskuse až do dalšího dne. Tím je zajištěno, že téma nepřijde na řadu u snídaně, oběda i večeře a nebude se tak podepisovat na kvalitě manželského života. Kdy vyhledat odbornou pomoc
Léčba může vést až k rozvoji těžké deprese. Takto postižení lidé vyžadují pomoc psychiatra, který jim pomůže jejich stavy zvládnout.

  •   Neustálá apatie, slzy na krajíčku.
  •   Ztráta zájmu o oblíbené aktivity.
  •   Únava.
  •   Myšlenky na sebevraždu.
  •   Slabá paměť a neschopnost soustředit se.
  •   Nespavost.
  •   Strach a neschopnost se rozhodnout.
  •   Opakované dotazy kamarádů na váš psychický stav.

Některé ženy čekají až příliš dlouho, než se rozhodnou kvůli známkám deprese vyhledat pomoc. Dnes se nabízí spousta možností, včetně použití léků (antidepresiv). Samozřejmě, že každý, kdo někdy pomyslel na sebevraždu, by si měl s lékařem promluvit okamžitě.