Anketa
Jak se Vám líbí nové uniformy našich sestřiček?
Celkem líbí
20%
Průměrné
17%
Nelíbí se mi
16%
[celkem hlasů: 621]
Klientská sekce
Nacházíte se zde: Úvodní stránka > Přiveďte dárkyni, získáte vajíčko
Úvodní stránka
Přiveďte dárkyni, získáte vajíčko
Týden, 27.11.2006, str. 28, autor: Michaela Fričová, rubrika: Události
Přiveďte dárkyni, získáte vajíčko
Stále více párů řeší neplodnost dárcovstvím
Každé desáté dítě v Česku je počato mimo tělo ženy. Zhruba deset až patnáct procent takzvaných dětí ze zkumavky vznikne z vajíčka dárkyně; žen s nekvalitními vajíčky totiž stále přibývá. Kliniky si však zoufají: Nemáme dost dárkyň. Čekací listinu navíc natahují zahraniční klientky.
Když bylo zdravotní sestře Blance J., která žije ve Zlíně, 36 let a těhotenství stále nepřicházelo, rozhodli se s manželem pro umělé oplodnění. Po sedmi letech marných pokusů už se pomalu začali smiřovat s adopcí, když lékaři ještě přišli s možností oplodnění darovaného vajíčka. Za devět měsíců se narodil Matěj. Pocit, že dítě mohla porodit, dnes popisuje jako absolutní štěstí. Veškeré pochybnosti či traumata, že dítě není její, odložila na klinice.
Žen, které nemohou mít děti z vlastních vajíček, neustále přibývá. Dárkyň je ale nedostatek. Jedna z největších českých soukromých klinik Iscare má na 60 čekajících maminek ročně pouze kolem 30 dárkyň. Nejinak je tomu i v ostatních dvaceti centrech asistované reprodukce v republice. Proto se celkově přísná kritéria pro výběr dárkyně postupně uvolňují. Dříve mohla darovat jenom žena, která měla alespoň jedno zdravé dítě, dnes lékaři vítají i bezdětné ženy. Podmínka minimálně středoškolského vzdělání se už také zcela striktně nedodržuje. Zásadním kritériem tak zůstává věk od 18 do 34 let a perfektní zdravotní stav.
Možnosti, jak povzbudit ženy k dárcovství, jsou omezené. Placená reklama na dárcovství je v Česku totiž zakázána. Účinným nástrojem se stala metoda "přiveďte dárkyni, dostanete vajíčko". Příbuzná nebo přítelkyně neplodné ženy je zapsána na dárcovský seznam, čímž ji v pořadníku posune na první místo. Ušetří ji tak průměrného čekání: jednoho až dvou let.
Samá kontroverze
V roce 1983 se v Austrálii narodilo osmatřicetileté matce dítě, které vzniklo z vajíček dvaačtyřicetileté dárkyně. Euforie z úspěchu však brzy ustoupila náruživým diskusím ohledně finančních kompenzací za darování vajíček. Směrnice Mezinárodní asociace gynekologů a porodníků stanovila, že odměna by neměla být tak vysoká, aby dárkyně byly motivovány komerčním prospěchem, zároveň by jim ale měly být vyplaceny odpovídající finanční kompenzace za čas, vyšetření a celkový zásah do organismu. Čeští lékaři se shodují, že určitá kompenzace je namístě; bez ní by prý dárkyň bylo ještě méně. Strach, že hlavní motivací jsou u žen peníze, nemají.
Třiatřicetiletá Dana D. z Prahy se před sedmi lety s manželem rozhodla, že by chtěli ještě druhé dítě. Do jiného stavu však nemohla dlouho přijít, a tak zvolili umělé oplodnění. Před dvěma lety se jim narodil chlapeček. Beznaděj a zoufalství, které zažívala v době neúspěchu na vlastní kůži, ji přiměly k darování vajíčka. "Sama jsem jedno dítě už měla. Ale když jsem si představila ženy, které žádné nemají a nemohou otěhotnět, chtěla jsem jedné z nich pomoci," říká dnes dvojnásobná maminka.
Říct, či neříct?
Podle zákona o embryonálních buňkách z letošního května, který vychází z takzvané štrasburské konvence, je dárcovství vajíček v Česku nejenom bezplatné, ale zejména oboustranně anonymní. Lze tak předejít eticky komplikovaným případům. Například kdyby žena, která darovala vajíčka, přišla nešťastnou náhodou o své děti, mohla by si začít nárokovat dítě příjemkyně. Anonymita zároveň zamezuje potenciálnímu obchodu s lidskými vajíčky - jestliže nevím, od koho vajíčko dostávám, nemohu si připlatit za krásnější, chytřejší, nadanější dárkyni. Ve Spojených státech funguje opačný princip. Zájemci mají k dispozici databázi žen s jejich podrobným popisem a charakteristikou. Navíc se s vybranou kandidátkou mohou i setkat a poznat ji.
Čeští lékaři čelí stále silnějšímu tlaku ze strany pacientek. Příjemkyně chtějí skrze kliniky posílat dárkyním kytice či přispívat třeba na studia; dárkyně zase chtějí vědět, zda se umělé oplodnění s jejich vajíčky zdařilo. "Nezákonné by to nebylo. Dlouho jsme to zvažovali, ale nakonec jsme žádný náznak kontaktu nepovolili, především v zájmu dítěte," popisuje současné dilema dárcovství ředitel Kliniky reprodukční medicíny ve Zlíně David Rumpík.
Každý pár, který se pro použití darovaných vajíček či spermií rozhodne, řeší další velké dilema - zda o biologickém původu dítěti říct, či ne. Na rozdíl od USA, kde rodiče zpravidla obeznámí své dítě hned, jak začne trochu vnímat, se v Česku naopak podobné věci uchovávají pod pokličkou. Většina manželství to zatají nejenom dítěti, ale dokonce i svým rodičům a nejbližším přátelům, a to z obavy před nešťastným prořeknutím. Ani Blančini nejbližší netuší nic o darovaném vajíčku; vědí jen o umělém oplodnění.
Miminkovská turistika
Na chodbě brněnské kliniky sedí muž v černém, zpod klobouku vylézají typické pejzy. Za dveřmi, které neustále pozoruje, zrovna probíhá umělé oplodnění jeho ženy s darovanými vajíčky. Celou proceduru tam pozorně sleduje brněnský rabín, kterému lékaři vysvětlují celý postup.
Rozdílné ceny a především legislativy způsobují, že lidé za vytouženým dítětem cestují různě po světě. Česko se díky vysoké kvalitě a příznivým finančním podmínkám stalo zemí velmi atraktivní. V brněnském Reprofitu tvoří zahraniční pacienti dokonce polovinu všech zájemců. Kromě Izraelců využívají služeb českých center také Rakušané, Němci a Italové, kteří nemají darování vajíček zákonem povoleno. Podle Rumpíka ale Evropa ke sjednocení legislativy směřuje. Bude to však otázka mnoha let, než se podaří zatím odmítající státy přesvědčit o tom, že neplodnost je především nemoc, kterou moderní medicína umí léčit.
***
Jak to probíhá
Po důkladném vyšetření dostává dárkyně hormonální injekce, které mají stimulovat vaječníky k produkci více než jednoho vajíčka. V následujících týdnech se podrobuje vyšetření ultrazvukem a odběrům krve. Odběr vajíček se provádí pod celkovou narkózou speciální odsávací jehlou. K oplodnění se použijí již připravené zmrazené spermie partnera příjemkyně. Embrya jsou pak zmrazena v tekutém dusíku. Mezitím příjemkyně prochází hormonální terapií, která má připravit její organismus na těhotenství. Uprostřed jejího menstruačního cyklu jsou pak do její dělohy vpravena dvě embrya, uchytí se většinou jenom jedno. Od zmrazování embryí se postupně upouští a lékaři provádějí odběr a transfer embrya současně. Úspěšnost je totiž až 60procentní, zato při zmrazení činí úspěšnost jen 25 procent.
Čtenost článku: 810